NaZemi i letos podporuje Platformu pro minimální důstojnou mzdu. Uspořádá debatu „Práce z domu. Šlechtí člověka?“

Brno 8. 12. 2020 – Organizace NaZemi se v rámci projektu „Když práce nešlechtí“ i letos připojuje k výzvě Platformy pro minimální důstojnou mzdu, která včera představila její výpočet za rok 2020. Nástroj ukazuje takový příjem, který pokryje výdaje za všechny běžné věci. Pro Českou republiku MDM za rok 2020 vzrostla a čítá 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu. Stále platí, že polovina českých pracujících na ni nedosáhne. Na Den lidských práv pořádá NaZemi debatu „Práce z domu. Šlechtí člověka?“.

Nástroj tzv. minimální důstojné mzdy (MDM) poprvé představili expertky a experti Platformy pro minimální důstojnou mzdu před rokem, v prosinci 2019. Reagovali mj. na fakt, že se v České republice sice již delší dobu vede debata o neadekvátně nízké hladině českých mezd a platů, že však do té doby chyběl nástroj, který by tuto skutečnost efektivně vyjádřil v datech.

NaZemi jakožto organizace, která se dlouhodobě zabývá pracovními podmínkami, je od začátku součástí Platformy pro MDM. V minulosti experti a expertky z NaZemi zveřejnili úrovně minimální důstojné mzdy pro země globálního Jihu. Téma důstojných pracovních podmínek však zůstává středem zájmu i v novém projektu „Téma důstojné mzdy jsme v NaZemi řešili dlouhodobě například v oblasti oděvního průmyslu v oblastech globálního Jihu. Jelikož jsme si vědomi dopadů globalizovaných vztahů i na pracovní podmínky u nás, budeme s Platformou pro MDM dál spolupracovat i v rámci našeho aktuálního projektu ‚Když práce nešlechtí‘, v němž se naše pracovní skupina aktuálně věnuje zejména tématům digitalizace a robotizace a jejich vlivu na podobu práce,“ vysvětluje Petra Frühbauerová z NaZemi.

Minimální důstojná mzda vychází ze zahraničních konceptů tzv. living wage. Pokouší se vyčíslit, jak vysoký by měl být příjem, aby z něj lidé byli schopni pokrýt běžné výdaje na základě aktuálních cen. Standardní výdaje členíme do osmi kategorií: bydlení, stravování, oblečení a obuv, doprava, telekomunikace, zdraví a hygiena, volný čas a vzdělávání a úspory.

Zde spočívá originalita konceptu minimální důstojné mzdy: Kromě nezbytných výdajů (jídlo, ošacení) MDM počítá i s dalšími položkami, jejichž pokrytí je podmínkou běžného zapojení do společnosti. „Pro mě znamená důstojná mzda to, že pracující máma samoživitelka může zaplatit svým dětem školu v přírodě a nemusí je vyčleňovat z kolektivu, protože na to nemá. A taky se nerozbrečí, když jí zkolabuje pračka nebo lednička a jde si v klidu koupit novou,“ vysvětluje odborářka Alena Paukrtová, která se na vzniku nástroje podílela.

Nástroj naopak nezohledňuje nic, co by mohlo být ve společnosti vnímáno jako zbytné, jako například výdaje za domácí zvíře nebo květiny, jakékoliv zvláštní potřeby typu speciální stravy či zdravotnických pomůcek a ani výdaje na nákladnější typy spotřeby, například kvalitnější, udržitelnou či lokální. „O detailech jednotlivých položek, a to jak z hlediska toho, co by se do nich mělo počítat jako ‚standardní výdaj‘, tak vzhledem k tomu, jakou u daných typů výdajů započítat cenu, lze jistě vést debatu. Platforma ji ostatně při sestavování nástroje dlouze a zevrubně vedla. To ale nezpochybňuje potřebu nástroje jako takového. A zároveň je málo pravděpodobné, že bychom došli k částkám výrazně nižším“, komentuje výpočet člen expertní platformy, ekonom Jan Bittner.

Minimální důstojná mzda meziročně vzrostla o 975 Kč, respektive pro Prahu o 1 137 Kč na 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro metropoli. Ačkoli meziročně vzrostl i mzdový medián, činí v celorepublikovém měřítku pouhých 29 123 Kč, což znamená, že podobně jako loni zhruba polovina českých pracujících na mzdu pokrývající bez problémů jejich výdaje nedosáhne. Přitom je MDM pořád o necelých 350 euro nižší než platná německá zákonná minimální mzda. Jestliže ve srovnání s MDM vychází neslavně již český mzdový medián, je pohled na českou minimální mzdu vyloženě tristní: i po zvýšení od ledna 2021 na 15 200 Kč nebude dosahovat ani poloviny důstojného minima.

Neschopnost dosáhnout na minimální důstojnou mzdu se podepisuje nejen na jednotlivcích a jejich zdraví a vztazích, ale i na vzdělání jejich dětí a v konečném důsledku i na prosperitě, odolnosti a soudržnosti celé společnosti. „Z historie, ale i mnoha současných průzkumů víme, že určitá ekonomická a sociální stabilita, ale i s tím související pocit spravedlnosti, že je vlastní úsilí společností adekvátně oceněno, jsou důležitými faktory pro důvěru v celé uspořádání, ve kterém žijeme, i pro vyvíjení aktivity v jeho prospěch. Zkrátka: bez důstojného materiálního zajištění všech může liberální demokracie jen těžko prospívat“, říká politoložka Kateřina Smejkalová z expertní platformy pro MDM.

Platforma pro minimální důstojnou mzdu varuje, že nadcházející ekonomická krize se nesmí stát záminkou ke stagnaci či dokonce snižování mezd a platů. V jádru post-covidové ekonomické obnovy naopak musí stanout jejich další zvyšování. Má-li být systém spravedlivý, musí spravedlivě odměnit všechny, kteří svým nasazením udržovali společnost během pandemie v chodu. Jedině tak bude možné stimulovat poptávku (včetně té lokální a udržitelné) a zocelit společnost vůči dalším krizím. Cíl důstojného vyžití s příjmy musí splňovat také aktuálně diskutovaná evropská minimální mzda.

NaZemi u příležitosti Dne lidských práv pořádá ve čtvrtek 10. prosince online debatu s názvem “Práce z domu. Šlechtí člověka?”. Kateřina Smejkalová z platformy pro MDM, odborová právnička Šárka Homfray a novinářka Gaby Khazalová budou debatovat o výzvach spojených se změnami na trhu práce. První ze série devíti debat je součástí projektu Když práce nešlechtí, který podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Více informací na www.dustojnamzda.czwww.nazemi.cz.

Autorka Tereza Volmutová